Při vyslovení slova brusinka si asi mnoho z nás vybaví svíčkovou omáčku a v ní na plátku citronu právě kopeček rudých brusinek. I když v našem podnebí nemá zrovna domovské zázemí, je u nás velmi známá a hojně používaná. Má své stálé místo v kuchyni při vaření a často se objevuje i v našich lékárničkách.
Pěstování brusinky
Brusnice se řadí mezi vřesovité rostliny a už z tohoto zařazení vyplývá, že vyžaduje kyselou půdu. V běžné zemině na zahradě vám jen tak neporoste, půdu je potřeba trochu zlehčit a především přikyselit. K tomu dopomůže rašelina, přidání jehličnaté drtě nebo zakopání drobných pilin. Samotná rašelina není příliš vhodná, protože v ní brusinka bude trpět suchem.
Brusinka má velmi mělkou kořenovou soustavu, a proto není žádoucí ji okopávat, aby nedošlo k poškození kořínků. Plevel je třeba jen lehce vytrhat, protože na zaplevelení je velmi citlivá. Rostliny je nutné pravidelně zalévat dešťovou vodou, která půdu zbytečně nezasolí. Větší úrodu je možné u brusinek čekat až ve třetím roce pěstování. Rostliny starší sedmi let je třeba omladit, což znamená brzy zjara seříznout na 7 cm nad zem.
Lahůdka v kuchyni
Brusinka je velmi oblíbenou přísadou i při vaření. Pořádná svíčková se bez ní neobejde. Brusinky jsou vynikající sušené, dělají se z nich kompoty, marmelády a brusinkový džus je velmi osvěžující. Kromě různých omáček brusinky výborně ochutí také domácí paštiku a jsou lahodným doplňkem k sýrům i sektu.
Brusinka a zdraví
Plody brusinek obsahují mnoho zdraví prospěšných látek a jsou obsažené v mnoha potravinových doplňcích. Brusinky působí zejména dezinfekčně a protizánětlivě a nejvíce pomáhají při potížích močového měchýře. Brusinky jsou často obsažené v urologických čajích a konzumace sušených brusinek působí na potíže močového měchýře i preventivně.