Není žádnou neobvyklou informací, že Češi jsou národ uzenářů. Vůně z udírny se často line z nejedné zahrady a láká všechny kolemjdoucí. Ono totiž takové domácí uzené se chuťově nedá srovnat s tím kupovaným. Mimo maso se dá v udírně připravovat mnoho dalších dobrot, jako třeba domácí klobásy, uzený sýr, ale dají se vyudit i ryby.
Udírna pro domácí uzení je k vidění v mnoha zahradách nebo je součástí spousty posezení a grilů. Uzení je ovšem poněkud těžší disciplína než dnes už zdomácnělé grilování, a co si budeme nalhávat, pořízení udírny je mnohdy dražší záležitost než pořízení zahradního grilu. Než se rozhodnete pro pořízení dřevěné nebo zděné udírny, je lepší si uzení nejdříve vyzkoušet třeba právě v zahradním grilu.
Raz dva tři… udíme
Pro prvotní zkoušení uzení můžete, jak už bylo řečeno, použít zahradní gril. O něco lepší variantou je kotlíková udírna, která je snadno sestavitelná a především plně mobilní. Takže není problém naložit ji do auta a vzít s sebou na chatu, k přátelům nebo s sebou na dovolenou. Kotlová udírna je oproti grilu mnohem větší a tím pádem se tam pohodlně vejde více masa nebo ostatních pochutin na uzení. Hlavní rozdíl mezi grilem a touto udírnou je ve velikosti těla udírny. Pohodlně se do ní na dva rošty vejde až 15 kg masa.
Voda a dřevo
Pro dobré vyuzení je třeba hlídat několik věcí. Do zmíněného kotlíkového typu udírny je potřeba nalít větší množství vody, aby se ochlazoval kouř a maso tak bylo opravdu uzené, nikoliv dušené nebo grilované. Pokud by vody bylo málo a v době uzení se odpařila, maso by se mohlo spálit a veškerá předchozí práce by vešla vniveč. Dalším důležitým prvkem je dřevo. Používá se tvrdší dřevo, které hoří déle. Můžete udit na bukovém dřevě nebo na ovocných dřevech, nejpoužívanější je třešeň a švestka. Do kotlíkových udíren se jako základ používají klasické dřevěné brikety nebo dřevěné uhlí. Po roztopení se přidávají udící lupínky, což jsou dřevěné odštěpky. Nejčastěji se používají ovocné dřeviny, dále můžete použít exotické dřeviny nebo odštěpky ze sudů od whisky. Použité dřevo pak dodá masu zajímavou vůni.
Správná teplota
Jakmile je udírna roztopená a je umístěna nádoba s vodou, přišel čas k uložení masa. Maso se zde nevěší na háčky, jak to známe u velkých udíren, ale pokládá se přímo na rošty. A teď přichází doba kontrolování teploty. Každé maso nebo klobásy potřebují trochu jinou teplotu a je třeba ji dodržovat. Hlavně mějte na paměti, že při uzení se pracuje s odlišnými teplotami než při grilování. Uzení je třeba provádět při mnohem nižších teplotách a proto celý proces trvá déle.
Plusy a mínusy
Výhodou je, že kotlová udírna je rychle sestavená a poměrně snadno se roztápí. Díky dvěma roštům je možné vyudit větší množství masa najednou a velmi dobře jde regulovat teplotu a množství kouře. Oproti tomu k nevýhodám patří nutnost dolévat vodu, aby se maso nespálilo.